Situace

Neděle v 21:04 |  Mrdka
Problém:

Do těla prášky
Bez náhražky
Kladu jak do lusku hrášky

Blázen, cvok, psychopat
Roste to
Roste lidský odpad

Řev, pláč, rvaní vlasů
Ruší krásu
Vše jak za starých časů

Nesáhnu na sebe
Jen proto, že nemůžu na tebe
(Bez odboček)
Tak ale koho to nejebe

Řešení:

Ztratit se z blízkosti ztrát
Přestat se se vším tak rvát
Nechtít být matčin potrat
 

Zlomené holky

Pátek v 23:18 |  Prdka
Už nebrečíš.
Hlasitě se směješ.
Už nevěříš
tomu, co si přeješ.

Okousané nehty
strč si do kapsy
a schovej se.
Schovej sebe.
Schovej pravou osobnost.
Chovej se
Chovej sebe.
Chovej falešnou ctnost.

A tak jsi zjistila
při bezmocném smíchu,
že směješ se marnostem,
že směješ se hříchu.

Dospělost je o zvyku.
O zvyku na smutek.
Mládí je čekání.
Čekání na skutek.

Skutek utek.
A ty jsi zlomená.
Zbyla ti jenom
odřená kolena.

Schovej je do kalhot
jak nejedno tajemství.
Tajemství,
co věští ti neštěstí.

Zkažená pověst.
Zlomené srdce.
To přijde prve.
Pak kapky krve.

Buď zvykneš si,
anebo odejdeš.
Cyklus stárnutí
nikdy neojebeš.

Zmrde

27. prosince 2017 v 22:58 |  Prdka
Mohl z toho být román.
Jestli však nebude,
alespoň si ho vysním,
na rohu postele,
uprostřed probděných nocí,
jedoucí ve vlaku,
čekající v stanici,
při proudění alkoholu v žíle,
zpocená, mrznoucí,
na cizí peřině a v cizí náruči,
jen ne v té tvojí.

Nejspíše srdce se bojí.
Jestli to vůbec orgán může dokázat.
Přitom ty neznáš mě
a já neznám tebe.
Pomyslná prohra bolí,
a tak ho vytvořím,
román jak od Dostojevského,
tlustý, se spletitou zápletkou.
Zapletu naše životy do slastných peripetií,
kde si povídáme očima,
kde nohy se o sebe v zimě třou,
kde víčka přivíráš jen nerad,
kde tepe nejen radiátor,
ale i proudy krve,
když se v tichu ateliéru zastydíš nad vlastním bláznovstvím.

Tohle všechno napíšu.
Jediná zrada
je náhoda,
která nás dohromady
...
dá?
 


Poslední kapka

25. prosince 2017 v 1:18 |  Mrdka
Není růže bez trní
Noha rybu nebrní
Pamatuješ na zítra
Na tu, co tě zas uvítá

Zkusí víc než zkusila
Prkno, v posteli stále umělá
Tekutiny otřít o ponožku
Tvá výkonnost odvíjí se od doušků

Stýkat se a splývat
Mrdat tě a líbat
Víkendy to jde snáz
Pokud nejsme na doraz

Y s carkou mezi tou vidlici

20. prosince 2017 v 17:06 |  Vývrtka
Stat na rozcesti dvou vyberu,
Hm, to se na to teda radsi vyseru.
Nesmele stojim na ypsilonu, cekam na osud,
A kdyz moc premyslim jde na me chladny stud.
Za deformaci cesty muzes ty.
Ted uz ypsilon dostal carku navic a vypada to jak penis,
Diky za to, ze mi abecedu (+zivot) tak hezky menis.
Kterej ypsilon by penis nechtel mit,
Spoustu pismen si o tom muze jenom snit.

Kam dál