Zase, zas a znova

13. listopadu 2017 v 20:09 |  Mrdka
Vkrádat se do míst, myslí a těl
Exceluješ v tom
Možná i víc, než bys potřeboval
Víc, než bys chtěl

Zkusila jsem to taky
Příště zkusím to zas
Vyjít to nemusí
Ale nač se zase stavět nad propast

"Neschovávej, nepliž se
Pod lampou je největší tma"
Já zase odrovnaná
Zase jednou nebýt dáma

Za dveřma fialové světlo
Klasicky ztrácím dech
Následuje menší okno
Po kterém ležím na zádech

Miliony nevyřčených myšlenek
Znova vím, co znamená vášeň
Neumím mluvit, psát
Ale pokouším se o něco jako báseň

Řvát, křičet a vzdychat
Můžeme (si) dělat, co se nám zachce
Poslouchat španělskou klasiku
Nazývat ex zrádcem
(Srát na hranice doteků)

Zaokrouhlovat city, co zaokrouhlit nelze
Uvažovat až po
Ignorovat meze
Držet si tempo
 

Citově vyprahlá

9. listopadu 2017 v 18:08 |  Prdka
Na poušti bez citů
pomalu umírám.
V krabici od bytů
na tebe vzpomínám.

Tebe nekonkrétně
hledám v sídlišti zas.
Chovám se nerokektně,
když zaslechnu tvůj hlas.

Okna jak oči zhasínám
deset minut po dvanáctý
V týhle situaci se ocitám
už možná od patnácti.

K ránu s výdechem dýmu,
kdy mám tě na mysli,
smějem se šprýmům
a já mluvím nesmysly.

AUTOteMATICKÁ

14. října 2017 v 0:21 |  Prdka
Vyšňupala jsem si celou nosní přepážku.
Stejným způsobem vyšňupu každou životní překážku.

Neblokuj mě uprostřed nerozvážné jízdy.
Stále nerozumím stlačení spojky a zároveň brzdy.

Buď nabouráš, nebo mi to chcípne.
Zaváhej. Jen okamžik se mihne.

Na křižovatce bytí dávám přednost pouze zprava.
Pravá strana - od srdce - je vždy jediná správná.

Až se však objeví zprava na přechodu panák,
zjistím, že měla jsem raději zrovna šňupat tabák.
 


Body a linie

11. října 2017 v 22:00 |  Mrdka
miluju linie
nesnáším body
linie plynou
body berou práva a svobody

"vymyslíme zbytečnosti
k bodům dosadíme paragrafy
třeba zachráníme svět
nebude již další katastrofy"

lehni si na školní schody
spliff si zapal
dej do huby tomu
kdo včera dával zabrat tvojí holce
viděl si je
on ti to přiznat nechce

vypařují se body
kradou ti zrak
před očima černo
po lusknutí plný je vak
(však stejně nedýchal)
trochu terno

vzal sis
na cos měl právo
vzal sis
kus svobody
věřils naturalismu
konec pohody

linie by utekly
nemůžou
snažily se
splynuly ti s kožou

kdo brání liniím?
kluk od vedle?
aha
ten co rozumí jehle

ukaž mi to
linie k linii
číslo cely
vždycky to tak zasviní peřiny?


Život moderní ženy z moderní doby

29. září 2017 v 21:29 |  Prdka
Kdybys měla kluka,
měla bys je tři.
Tři vítěze z osudí.
Tři příběhy z románu.

Dle mužské tužby
plň chlípné služby
a zůstaň nezkušenou,
neposkvrněnou.

Jako každá žena s lehkostí
nosíš stopu,
stopu už od porodu,
stigma ženskosti.

_____________________

Jako každá panna
nejprv dostaneš Jana.
Než stihneš vnímat cit,
on stačí tě opustit.

Další bude manžel
ve středním věku.
Budeš mu sloužit
a erekce bude k breku.

Až zjistíš, že tě podvádí s mladší,
rozhodneš se mu to oplatit stejnou měrou.
Poměr tvůj a jeho, poměr vašich sil
střetne se s nedůvěrou.

Kam dál