L-e-j-n-a

17. dubna 2017 v 0:40 |  Vývrtka
Kazdej chlapec hleda diru,
ale nejdrive to uvedeme na spravnou miru.

Podstata veci je ve vsem stejna,
jenom spoustu slov valicich se z muzskych ust uslysis.
Nakonec to jsou vsechno velky lejna,
ktery ty odmitat prece nesmis.

Zadnou radu ode me necekejte,
zeny si v lejnech asi rady libujou.
 

Ú/let

15. dubna 2017 v 1:18 | Mrdka |  Mrdka
V důsledku mojí deprimace
vzniká tahle delegace
Nebojím se
Ale trochu mám strach
Že tě to unese
Že ze starých záležitostí setřeš prach
Bývá to tak
Klasická dogma
Zvyšuje se mi tlak
Číšníku, jedno kóma
Pragmatická se snažím být navenek
(Alespoň tři dny v týdnu)
Víme to, přirozenosti padělek
Už tři měsíce si kypřím hlínu
Čím si racionální mysl s přehledem odstavil?
Proč jsou dálky tak lákavý
Do blízkýho bodu si se dopravil
Ty víš, ona taky ví
Nechci nic tušit,
Nechci, neumím
Ženy nedokážou správně luštit
Vše, doufám, jednou vysvětlím

Óda na dýmky míru

6. dubna 2017 v 21:42 |  Prdka
Drsný odér - již přirozená vůně
line se v nezimě, v zimě.
Místo drahého parfému,
připadám si alespoň klidně.

Naposled nuceně zakašlu,
nový pakl hnedle rozbalím,
Nová krabička, nový začátek.
V mžiku si netečně zapálím.

Plíce již vyhasly,
zda-li vůbec nějaké mám.
Kouř kazí ovzduší,
stoupá ke hvězdám.

Za ucho místo kytice
cigaretu zastrčím ledabyle.
Avšak mé hnijící tělo
často neudrží ji v plné síle.

Něco okolo osmi korun
pak dolů vzduchem letí.
Stejně jako váha, plodnost,
budu moct mít ještě děti?

Přesto ta známá chuť
omráčí jazyk můj jak výbušná mina,
Blivno střídá opojení.
Hektické starosti padají zpříma.

Celý den, každý den,
myslim jen na ni,
jedinou životní lásku.
Vždycky je k mání.

Nikdy nezradí,
snad jen lidské zdraví.
Obtěžuje veškeré okolí (hlavně maminky s dětmi),
známí už ani nepozdraví.

A tak zbyla jen ona.
To, co milujeme,
nás přece i ničí.

Poslední verš chybí.
 


Na větvi

5. března 2017 v 22:21 |  Mrdka
Zapadlí na západě
bez východu z výchozí situace,
hledáme nenalezené,
absurdnější než pravicová centralizace.
Postavím nám dům v koruně stromu,
zkusíme společně trávit čas.
Po pár dnech utečeš zpátky domů,
do bezpečí, kde čeká past.
Přežiju.
Já se zachovám,
bez ohledu na to,
jak se zachovám.

Esoterický hazard

6. února 2017 v 23:32 |  Prdka
Kdo vsadí a riskuje víc?
Odpověď jasná.
Ty - všechno, Osud - nic.

Vášeň, zvědavost přebíjí strach.
Nutí tě číst si tarotové pohlednice.
Stereotypně očekáváš krach,
i přesto chceš věděti více.

Karta Sebevražda zastoupení nemá,
jen Láska, což ostatně na smrt stačí.
Nešťastné milování se jako téma
často k jakémukoli konci stáčí.

Permanentní naděje v lepší dny,
raději kdyby nepřišel už žadný,
nutí tě po ránech vykládat si sny
a hledat jiný důvod pádný.

Nočni můra střídá tu denní.
Prognózy však nemají jasno.
Stejně tak jako rozednění,
nevěští Osud ti v životě jasno.

Zůstává naopak nadále chladný,
na hlavu míří ti při ruské ruletě,
jakmile opojí tě revolver vábný,
střelí namísto tebe po nevinné pratetě.

A tak dokola dále.

Kam dál